Sebeláska, v dnešní době je to pojem, který hýbe světem. Je důležité si uvědomit, co pro nás Sebeláska znamená. Co v nás vyvolává za pocity. Smí se to? Milovat sama sebe? Nepleťme si zde dva pojmy, zdravá sebeláska a sobeckost. V tom prvním případě mluvíme o radosti ze života pramenícího z čisté lásky a v tom druhém o vlastní důležitosti, pramenící z ega.
CO ZNAMENÁ SEBELÁSKA PRO MĚ
Milovat sama sebe pro mě znamená sebepřijetí na té nejhlubší úrovni. Přijetí toho, kdo opravdu jsem, jednat se sebou s laskavostí a odpouštět si chyby či nedokonalosti. Přijímat svoje tělo i s jeho nedostatky. Nekritizovat se při každém pohledu do zrcadla, naopak dívat se na sebe s láskou a soucitem. A s něhou o své tělo pečovat, jak z venku tak vnitřně.
Znamená to znát své kladné vlastnosti, kvality a dary – tedy vědět v čem jsem dobrá, co mi opravdu jde. Jsou to především ty činnosti, které mě naplňují tak, že ztrácím pojem o čase. Známena to ovšem také být si vědomá svých stinných stránek, neb i ony jsou mou součástí. Není to o hře na dokonalost, maskovaní či potlačování. Je to o žití v pravdě a dovolení si být tím, kým opravdu jsem. Sebeláska je tom, že vnímat své tělo a potřeby a respektovat je. Umět si vytvářet zdravé hranice a říkat NE tam, kde to opravdu potřebuji. Dovolit si důvěřovat sama sobě, svému tělu a intuici, vědět co chci a také přesně co nechci a podle toho konat – v jednotě sama se sebou.
CESTA K SEBELÁSCE
Je běžné že můžeme tíhnout k hledání sebe zvenčí. Čteme spousty sebe rozvojových knih, horoskopů, chodíme na nejrůznější semináře a ke kartařce…Pravdou je, že všechny odpovědi již dávno máme sama v sobě, jen pro to všechno kolem nemáme snad čas sama se sebou navázat spojení.
Já ráda pracuji s prožitkama přes tělo. Jedná se o nejlepší způsob jak se nabité znalosti integrují do každé buňky, vyvolá to řadu emocí a následně jejich zpracování. V tomto článku se zaměřím na pár sebelaskových technik a rituálů, jen nám jemně připomenou, že nejdůležitější bytost v našem životě jsme my sami!
V rámci cyklu Lehkost Ženství jsme si těmito technikami prošly při našem Ženském kruhu Žiju sebeláskou a příštího kruhu Miluji své tělo. Pokud se chceš podívat na příští akce, můžeš TUDY.
Sebeláska je celoživotní cesta a můžeš se pro ni rozhodnout znova a znova.
PÉČE O TĚLO A DUŠI
Naše tělo, náš chrám. Je to to nejcennější, co máme. Je našim prostředkem, díky kterého plujete životem, cítíme, prožíváme, dotýkáme se, vyjadřujeme se, tvoříme, plodíme. Zaslouží si, aby bylo uvolněné, otevřené, flexibilní a plné života. Péče o sebe je tedy vyjádřením sebelásky a zahrnuje jak péči vnější, tedy nejrůznější formy masáží a kosmetické péče, dostatek pohybu a spánku, tak vnitřní ve formě zdravé stravy a duševní výživy jako osobní a duševní rozvoj a meditace. Níže uvádím pár tipů na sebepéči, kterou si vědomě dopřáváme během našich ženských kruhů.
1. Denní sebeláskový rituál
Zkus prožívat každodenní masáž těla esenciálním vonným olejem jako rituál sebelásky. Žádné rychlé namazání, ale vyhradit si na to 5 minut času. Užívej si doteku, který je tak léčivý. Jemné masáže a hlazení jsou pro tělo tak blahodárné. Věnuj speciální pozornost místům, kde tvá sebeláska až tak neproudí, místům, které stále nepřijímáš a posílej tam vnitřní úsměv.
2. Meditace Vnitřní úsměv
Velice jednoduchá ale nádherná meditace na obnovení toku sebelásky, soucitu a laskavosti. Usedni tak, jak je ti to příjemné a zavři oči. Uvědom si korunu své hlavy a jemně ji povytáhni směrem k obloze. Ramena zkus stáhnout dozadu a dolů. Přines pozornost ke svému dechu. Sleduj jak se tvůj hrudník naplňuje s každým nádechem a klesá s vydechnutím. Nyní dovol koutkům svých rtů aby se pousmály. S každým nádechem nyní nasáváš do srdeční oblasti tento úsměv, s výdechem jej rozléváš po svém těle. Do každého orgánu, každé kosti, každé buňky. Až budeš naplněná a dosycená laskavým úsměvem, můžeš se třikrát zhluboka nadechnout nosem, vyslechnout ústy a meditaci ukončit.
3. Sebeláskové afirmace
O síle myšlenek jsme již hovořily. Každá myšlenka vytváří v těle pocit, na jehož základě reagujeme a tím vytváříme zážitek, naši realitu, náš život. Je na nás, jestli nás naše myšlenky sytí a nebo užírají. Je vhodné zaplnit naši mysl pozitivními afirmacemi, ale ještě důležitější ty afirmace prožívat. Představovat si, jaké krásné věci se mi dějí, když se slova afirmací naplňují a stávají mou realitou.
-
Jsem k sobě laskavá a trpělivé
-
Jsem hodna lásky
-
Celá má bytost je plná lásky
-
Jsem úspěšná a do čeho se pustím se mi vede
-
Prijmám se taková, jaká jsem
-
Miluji každou stránku sama sebe
-
Nemusím být dokonalá, i tak se miluji
-
Mužů důvěřovat sama sobě a své intuici
-
Ziju v přítomnosti, abych se mohla soustředit na své kvality a krásy
-
Zasloužím si lásku, mé srdce je vždy otevřené
-
Uvolňuji veškeré negativní a toxické myšlenky, které jsem si o sobě myslela
-
Zbavují se starých vzorců a otvírám se sebelásce a světu
-
Miluji a přijímám se přesně taková, jaká jsem
-
Miluji život a život miluje mě
4. Vnímání sebe a svých potřeb
Je běžné, ze pečujeme o svou rodinu a své okolí. A často v tom denním shonu zapomínáme sami na sebe. Žijeme odpojené od svého vnímání svého těla a svých potřeb. Kolikrát například nemáme ani prostor se zastavit a dopřát si v klidu sklenici vody. Rituál zvedomeni si sama sebe je ideální zařadit do svého dne pravidelně. Zkus si jej dopřát hned teď.
Cokoliv děláš, zastav. Dovol si zavřít na moment oči, aby jsi se ponořila do svého vnitřního světa a byla chvíli sama se sebou. Zhluboka se nadechni a pozoruj, jak vzduch vstupuje nosními dírami aby naplnil tvé tělo, jak stoupá hrudník i tvé břicho. Vnímej jak se tvé tělo s nádechem otvírá, hlava stoupá k nebesům a páteř se rovná. Malinko pootevři ústa a vydechni. Párkrát opakuj. Nyní se zeptej sama sebe “Co právě teď potřebuji?” “Co teď potřebuji JÁ?” Poté vnitřním zrakem proslenuj své tělo a uvědom si, jestli a kde cítíš nějaké napětí. Vědomě si do toho místa můžeš poslat dech. Na závěr si dej dlaně k sobě a rychle je tři o sebe a až budou teplé, přilož je na ono místo. Můžeš otevřít oči a dovol si udělat právě to, co musíš.
5. Vděčnost
Rituál vděčnosti je jeden z nejjednodušších a přitom také nejmocnějších. Neb nemůžeme mít v životě více když nejsme vděčni za to, co již máme. A teď nemluvím jen o materiální rovině, nýbrž také lásky, zdraví, vztahů, zkušenosti,… Když každý den věnujeme malou chvilku pozornost tomu, za co jsme ve svém životě vděčni, začnou se dít zázraky. Můžeme si tyto věci k vděčnosti uvědomit ráno ještě před tím, než vstaneme z postele. A před spaním si zase uvědomit, co nám přinesl uplynulý den a za co děkujeme. Nečekejte, začnete hned 🙂
Prožívání soucitu sama k sobě je cesta k sebelásce, vždy a za každých okolností.
6. Vnitřní kritik
Zvláštní pozornost bych zde chtěla věnovat vnitřnímu kritikovi, který umí bojkotovat nejenom sebelásku, ale ovlivnit všechny oblasti naší existence. Každá z nás to zná. Ty hlasy uvnitř naší hlavy, které nám dokáží znepříjemnit den, někomu dokonce i život. Myšlenky typu
„Nejsi dost dobrá.“ „Na to nemáš.“ „Jsi tlustá.“ „Měla bys zhubnout.“ „Jsi ošklivá.“ „Nikdo tě nemá rád.“
Odkud tyto hlasy, které kritizují to, kdo jsme nebo jak se chováme pocházejí a jsou vlastně naše?
Většinu těchto myšlenek jsme přijmuly za své již v dětství. Semínka těchto nejistot, negativních až destruktivních vzorců a filtrů o tom, jak vnímáme sebe samé a život zaseli lidé, kteří nám říkali, jaké jsme či nejsme, a jaké bychom měly či neměly být. Čím více vám bylo opakováno a předhazováno negativní, tím více váš vnitřní kritik sílil. Proto je dnes pro mnoho lidí obtížné si důvěřovat a být sami sebou. Braní nám vést úspěšný a štastný život. Nízské sebevědomí a důvěra v život jako takový stojí za řadou psychických problémů, úzkostí a depresí.
Jak s vnitřním kritikem pracovat
Je dobré se kritikovi postavit zpříma, nevyhýbat se mu. Uvědomění, že se nejedná o realitu, nýbrž o hluboce zažité vnitřní programy, které jsme si do podvědomí zapsaly již dávno a už nám nesouží. Můžeme tedy tyto destruktivní přesvědčení vědomě přepisovat. Nicméně, chceme zůstat v pravdě, nenamlouvat si něco, co se odklání od reality či pravdy.
Cvičení: Důležitým základem pro práci s vnitřním kritikem je uvědomění si svých stinných stránek a následně jejich přijetí. K tomu dobře poslouží si je sepsat a rozjímat, proč se tento vzorec chování opakuje, snažit se do něj vnést porozumění, soucit a následně prijeti “Vím, že jsem xyz, příjmám tuto svou stránku a i tak se mám ráda.” Kdykoliv vyskočí kritik, všimni si jej. Řekni mu, že o něm víš, ale už se jim nenecháš ovládat. Můžeš mu říci: “Ano, já vím že jsem xyz, ale i tak se mám ráda.“
Tip: Zvláštní kapitolou tady je, jak k sobě promlouváme a smyslime o sobě v predmenstruačni fazi, kdy jsme velice kritické. Je třeba si to uvědomit, poslat si do té situace soucit a “I tak se mít ráda”
Milé ženy, sebeláskových rituálu existuje spousta, zcela jistě řadu z nich vědomě či nevědomky děláte. Důležité je do těch chvíli péče sama o sebe dát plnou pozornost a třeba si na konci i sama sobě poděkovat, že jste si jej dopřály.
Závěrem bych chtěla říci, že nemůžeme čekat, až nás láskou dosytí někdo nebo něco zvenčí. My sami jsme odpovědní za náš život a také za stav našeho tela, mysli i ducha. A když začneme s láskou a péčí u sebe, bude naše vnitřní síla a energie zářit. Budeme radostnějiší, spokojenější a lákavější ve všech oblastech našeho života a pro všechny kolem nás.
S vděčností
Namate,
Michaela
Photo by RODNAE Productions from Pexels
